25 let Euroregionu Glacensis
ZPÁTKY DO MINULOSTI – díl první
V letošním roce oslaví Euroregion Glacensis své 25. narozeniny. Při této výjimečné příležitosti se Vám pokusíme přiblížit dějiny našeho sdružení.
Poslechněte si rozhovor sekretáře Jaroslava Štefka na Rádiu Proglas o poslání a činnosti Euroregionu Glacensis:
Historie vzniku Euroregionu Glacensis
Přeshraniční spolupráce v regionu středních a východních Sudet má dlouhodobou tradici. Významné impulzy spolupráce se objevily na přelomu 80. a 90. let ve vazbě na demokratické proměny, ke kterým v této době docházelo v Polsku a v České republice.
Konference, která zahájila stálou přeshraniční spolupráci, se konala 17. - 18. května 1991 v Náchodě za účasti přibližně 150 zástupců polské a české příhraniční veřejnosti.
Dne 18. září 1992 celkem 21 zástupců místního společenství z wałbrzyského a opolského vojvodství a severovýchodních Čech podepsalo ve Wałbrzychu „Dohodu o přeshraniční vzájemné spolupráci a vzniku Přeshraničního svazu měst a obcí Česká republika – Polsko”.
Obdobný přístup a snahu o přeshraniční spolupráci bylo možné už také sledovat v letech 1993 - 1994 ve střední části sudetského regionu. Spolupráce obcí z česko-polského příhraničí Kladského pomezí se proměnila v součinnost v rámci Stálého regionu polsko-české spolupráce, který byl formálně zřízen na pracovní konferenci v Nowé Rudě 29. března 1994.
Od roku 1994 se v samosprávných kruzích české a polské strany změnily názory na formu spolupráce a začala se zvažovat potřeba založení euroregionu s názvem „Glacensis”. Navrhovaný název má historický původ a je odvozen od středověkého latinského pojmenování Kladského pomezí, proto byl tento název zvolen jako vhodné pojmenování pro budoucí přeshraniční svaz samosprávných celků.
Dne 9. února 1994 vzniklo Sdružení obcí Kladského pomezí (Stowarzyszenie Gmin Ziemi Kłodzkiej).
Dne 30. května 1994 se zastupitelstvo Wałbrzyského vojvodství usneslo na zahájení procedury k založení Euroregionu Glacensis.
Dne 16. ledna 1996 sedm českých starostů z Náchoda, Rychnova n. Kn., Šumperka, Ústí nad Orlicí, Trutnova, Orlického Záhoří a Police nad Metují a primátor Hradce Králové podepsali v Rychnově nad Kněžnou smlouvu o založení Regionálního sdružení příhraniční spolupráce Čech, Moravy a Kladska, které od 9. března 1998 působí jako sdružení měst a obcí „Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska – Euroregion Glacensis”.
Dne 5. prosince 1996 byla v Hradci Králové podepsána Rámcová smlouva mezi sdružením Stowarzyszenie Gmin Ziemi Kłodzkiej a Regionálním sdružením příhraniční spolupráce Čech, Moravy a Kladska o založení euroregionu s názvem Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska – „Euroregion Glacensis”. Z chronologického hlediska to byl na česko-polském příhraničí druhý smluvně založený euroregion, za dříve založeným Euroregionem Nisa.
Dne 17. března 2000 v Długopole Dolne z iniciativy Sdružení obcí Kladského pomezí (Stowarzyszenia Gmin Ziemi Kłodzkiej) vzniklo Sdružení polských obcí Euroregionu Glacensis (Stowarzyszenie Gmin Polskich Euroregionu Glacensis).
Sídlem euroregionu je Rychnov nad Kněžnou na české a Kłodzko na polské straně.
Hraniční přechody
Jedním z prvních úkolů společného Euroregionu Glacensis byly činnosti směřující ke vzniku nových hraničních přechodů. Ať už se jednalo o vznik nových silničních přechodů nebo přechody pro pěší, cyklisty a lyžaře na turistických steskách. Postupem času vznikly na česko-polské hranici nová místa pro překračování hranice. Pomyslným symbolem úspěchu v této oblasti bylo otevření silničního hraničního přechodu Orlické Záhoří – Mostowice v oblasti Orlických hor, jako jednoho z posledních hraničních přechodů mezi Českou republikou a Polskem před vstupem do schengenského prostoru. Stalo se tak dne 16. srpna 2005. Součástí otevření přechodu byly také velké investice do dopravní infrastruktury z prostředků CBC Phare z obou stran hranice a výstavba nového hraničního mostu. Dne 4. června 2007 byl v Kladském sedle otevřen hraniční přechod Staré Město − Nowa Morawa (okres Šumperk) s pohraničním odbavením pěších, cyklistů, motocyklů, osobních aut a nákladní dopravy do 3,5 t největší povolené hmotnosti. Byl to poslední otevřený přechod s kontrolami před rozšířením schengenského prostoru na Českou republiku a Polsko koncem roku 2007. Euroregion Glacensis byl v oblasti vzniku hraničních přechodů velice aktivní a inicioval další investice. Postupem času vznikla řada novým míst na turistických stezkách, vznikly nové přeshraniční cyklotrasy a nová místa i pro přejezd automobilů. Zvýšení propustnosti hranice se stalo základem pro rozvoj přeshraničních kontaktů.
Další důležité milníky v oblasti hraničních přechodů a infrastruktuře pro překračování hranic:
- Nejdůležitějším hraničním přechodem mezi Českou republikou a Polskem na území Euroregionu Glacensis je přechod Náchod - Kudowa Słone
- 2004 - Otevření silničního hraničního přechodu Orlické Záhoří – Mostowice v oblasti Orlických hor
- 2005 - Otevření turistického hraničního přechodu Olešnice v Orlických horách - Kociól v oblasti Orlických hor
- 2006 - Královéhradecký kraj provádí rekonstrukci komunikace v obci Česká Čermná vedoucí k přechodu Česká Čermná / Brzozowie
- 2006 - Královéhradecký kraj provádí rekonstrukci komunikace II/310 vedoucí k hraničnímu přechodu Olešnice v Orlických horách / Kociol. Následně v roce 2011 opravy pokračují také z druhé straně hranice.
- 2007 - Vstup České republiky a Polska do schengenského prostoru dne 21.12.2007
- 2009 - V obci Božanov díky podpoře z programu přeshraniční spolupráce ČR-PR vzniká cyklotrasy a nový přechod pro automobily Studená Voda / Radków
- 2010 - Královéhradecký kraj provádí rekonstrukci komunikací v obci Zdoňov a otevírá se nové místo pro překračování hranice Zdoňov / Mieroszów
- 2011 - Polská republika provádí úpravy hraničních přechodů před mistrovstvím Evropy ve fotbale v roce 2012 v Polsku. Úpravy doznává například přechod Starostín / Golińsk
- 2011 - Pardubický kraj dokončuje rekonstrukci komunikace II/312 Pastviny – Mladkov směřující k přechodu Dolní Lipka / Boboszów
- 2012 - Je dokončena oprava komunikací pro přeshraniční propojení Špindlerův Mlýn / Podgorzyn
- 2012 - Pardubický kraj vybudoval odstavné parkoviště u přechodu Mladkov-Petrovičky / Kamienczyk, Powiat Kłodzki provádí rekonstrukci komunikace k přechodu z polské strany
- 2012 - Královéhradecký kraj provádí rekonstrukci hraničního mostu přes Divokou Orlici na přechodu Bartošovice v Orlických horách / Niemojów
- 2014 - Obec Orlické Záhoří provádí rekonstrukci hraničního mostu přes Divokou Orlici na přechodu Bedřichovka / Lasówka, který umožňuje propojení běžeckých tratí
- 2014 – Probíhá rekonstrukce komunikací k hraničnímu přechodu Bílá Voda / Złoty Stok, který umožňuje nově provoz automobilů do 3,5 t
- 2014 - Město Meziměstí staví cyklostezku do Polska přes přechod Vižňov / Nowe Siodło
- 2014 - Dokončena je výstavba cyklostezky Broumov - Otovice - hraniční přechod Otovice / Tłumaczów
- 2014 - Efektem oprav místních komikací v Žacléři je vznik nového přechodu pro automobili Žacléř-Bobr / Niedamirów
- 2018 - Pardubický kraj provádí rekonstrukci komunikací Červená Voda – Boříkovice vedoucí k hraničnímu přechodu Dolní Lipka / Boboszów
- 2019 - V rámci projektu Česko-polská Hřebenovka je v Neratově otevřen nový most do Polska pro pěší a cyklisty
- 2019 - Královéhradecký kraj dokončil rekonstrukci komunikací v obci Machov, části Machovská Lhota a otevírá se nové místo pro překračování hranice Machovská Lhota / Ostra Góra
- 2019 - Královéhradecký kraj provádí rekonstrukci komunikací v obci Božanov směřující k přechodu Božanov / Radków
- 2019 - Olomoucký kraj provádí rekonstrukci komunikací vedoucí k hraničnímu přechodu Staré Město − Nowa Morawa
- 2020 - Hraniční přechody s Polskou republikou jsou kvůli pandemii Covid - 19 dočasně uzavřeny
- 2020 - V obci Nový Hrádek je vybudována nová cyklostezka Nový Hrádek / Taszów
ZPÁTKY DO MINULOSTI - díl druhý
ROZHLEDNY A EUROREGION GLACENSIS
Euroregion Glacensis se rozkládá na příhraničním území tvořeném převážně horskými masivy. Jedná se o turisticky i rekreačně přitažlivou oblast, kde se zcela mimořádné množství kulturních památek snoubí s malebnou krásou krajiny hor a podhůří a skrytého bohatství krajiny bývalých Sudet. Při tvorbě nových produktů cestovního ruchu tak euroregion využil těchto pokladů a zaměřil svou pozornost na rozhledny a vyhlídková místa.
Psal se rok 2006, když Euroregion Glacensis vydal první publikaci o rozhlednách. Podařilo se zmapovat celé území jak za část českou, tak polskou. Publikace vyvolala velký zájem v řadách veřejnosti a ve velmi krátké době zmizela z pultů informačních center.
Následovaly kroky a snaha, nejenom o propagaci rozhleden, ale přímo o jejich vybudování a spojení společnou trasou. Této myšlence výrazně napomohl projekt „Místa plná rozhledů v Euroregionu Glacensis“. V letech 2013—2015 bylo v česko-polském příhraničí vybudováno celkem šest nových rozhleden, rekonstruován vyhlídkový altán v lázeňském městě Kudowa Zdrój a rekonstruována rozhledna v polské Nové Rudě. Projekt získal 1. místo v soutěži o nejinspirativnější projekt Česko-polského programu za rok 2015—16, rozhledna Mariánka v Horní Čermné byla oceněna veřejností jako Stavba roku Pardubického kraje, rozhledna Čáp na Náchodsku se umístila na 2. místě v anketě Klubu přátel rozhleden o Rozhlednu roku a rozhledna Suszynka nedaleko Radkova obdržela ocenění Kladská růže za nejlepší stavbu.
Další etapou pak byla příprava dálkové trasy spojující sousední regiony, která dostala název Česko-polská Hřebenovka. Postupem času se projekt ustálil na počtu 18 partnerů, kteří naplánovali jak vybudování nových rozhleden, z velké části na místech, kde se již v minulosti nacházely, tak novým proznačením celé trasy, která vede podél hranice, případně v její blízkosti, a na mnoha místech přechází z jednoho státu do druhého. Po mnohých peripetiích byl tento nejrozsáhlejší projekt v historii Euroregionu Glacensis v březnu 2018 schválen na zasedání Monitorovacího výboru v polské Sulislawi. V květnu téhož roku byla Česko-polská Hřebenovka oficiálně zahájena slavnostní konferencí na velmi prestižním místě — na Velvyslanectví Polské republiky v Praze, a to jen díky velké podpoře zástupců této instituce. Tento projekt je dosud historicky nejrozsáhlejším, jak co do počtu zapojených subjektů, tak svým celkovým efektem pro pohraničí. Důkazem, že tento záměr má význam i pro samosprávní celky, je to, že projektovými partnery se staly i kraje. Za těch několik posledních let obce společně s polskými partnery spolupracují již samostatně, proto se Euroregion Glacensis již mohl soustředit na řešení velkých strategických projektů, které mají význam pro celé pohraničí, což Hřebenovka přesně naplňuje. A začalo se stavět….
První dokončenou stavbou, otevřenou v říjnu 2018, byla rozhledna na Włodzické hoře nad obcí Świerki u Nové Rudy v Polsku. Následovaly ji v roce 2019 vyhlídková plošina Guzowata nad Radkovskou nádrží, rozhledna na Velké Deštné a Jánský most v Neratově. V dalším roce pak byly dokončeny rozhledny na Jagodné, ve Vysoké Srbské, na Feistově kopci, na Kladské hoře, na Czerńci, na Šibeníku a na Vrchmezí společně s informačními centry v Neratově a na Šibeníku a parkovištěm v Nové Rudě pod Horou sv. Anny. Všechny atraktivity se od samého začátku těší velkému zájmu turistů a získávají řadu ocenění. Největších úspěchů prozatím dosáhla rozhledna na Velké Deštné, která se stala Stavbou roku 2019 Královéhradeckého kraje, Rozhlednou roku 2019 v anketě Klubu přátel rozhleden a obdržela Cenu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR za inspirativní řešení dominanty v přírodním prostředí udělenou v rámci České ceny za architekturu.
A projektem Česko-polská Hřebenovka Euroregion Glacensis nadobro po mnoha letech opouští téma rozhleden. A co bude příště?
Odkazy na podstránky projektů:
ZPÁTKY DO MINULOSTI - díl třetí
VÝVOJ FONDU MIKROPROJEKTŮ
Co je vlastně„Fond mikroprojektů“?
Fond mikroprojektů je součástí Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Polsko, který se zaměřuje na podporu spolupráce mezi Českou republikou a Polskou republikou a je určený pro podporu a rozvoj česko-polského příhraničí a přeshraniční spolupráce.
Fond mikroprojektů je nástrojem pro podporu projektů s menším finančním objemem, tzv. mikroprojektů, které jsou lokálního významu a vykazují přeshraniční dopad. Hlavním cílem Fondu mikroprojektů je rozvíjet a podporovat spolupráci mezi komunitami na obou stranách hranice, a to se zaměřením na společné zlepšování kulturních, sociálních a ekonomických vztahů. Mikroprojekty jsou zaměřeny zejména na oblast rozvoje mezilidských přeshraničních vztahů, osvětových a kulturních aktivit a občanských iniciativ. Podporovat lze také mikroprojekty, jejichž cílem je zlepšení infrastruktury daného území, zejména v oblasti infrastruktury cestovního ruchu s přeshraničním dopadem.
Fond mikroprojektů je realizován v celém programovém území, přičemž území programu je vymezeno v základních programových dokumentech. Pro potřeby FMP je toto území dále členěno do spádových oblastí vymezených dle působnosti jednotlivých euroregionů. Tyto územní oblasti jsou na základě dohody územních a regionálních struktur přiřazeny jednotlivým Správcům Fondu mikroprojektů, jejichž prostřednictvím je FMP spravován. Správci FMP nesou celkovou zodpovědnost za Fond mikroprojektů na svěřeném území, zajišťují správu finančních prostředků Fondu mikroprojektů a implementaci prostředků v souladu s podmínkami programu.
Pro česko-polské příhraničí je ustaveno 6 Správců na každé straně hranice – Euroregion Nisa, Euroregion Glacensis, Euroregion Praděd, Euroregion Silesia, Euroregion Těšínské Slezsko a Euroregion Beskydy.
Vývoj FMP v jednotlivých programových obdobích
OBDOBÍ 1996 – 2003
PHARE CREDO, PHARE CBC
V letech 1996 – 2003 byl realizován tzv. „předvstupní“ program Evropské unie. Předvstupní nástroje EU byly určeny pro kandidátské země Evropské unie s cílem napomáhat při řešení konkrétních úkolů zaváděním evropské legislativy. Prvním historickým nástrojem, který měl napomoci překonávat problémy zatěžující regiony na obou stranách hranice a podporovat rozvoj přeshraniční spolupráce, byl program PHARE, a to jak Phare Credo v letech 1997 – 2000, tak Phare CBC v letech 1999 – 2003. Program PHARE nám poprvé umožnil čerpat finanční prostředky z Evropské unie na projekty určené pro společné česko-polské území. Díky těmto předvstupním fondům byla nastartována podpora přeshraniční spolupráce regionů v nejrůznějších oblastech od cestovního ruchu, kultury a vzdělávání až po rozvoj dopravní dostupnosti a zlepšování životního prostředí a posilování spolupráce podnikatelských subjektů.
Objem alokace na Společný fond malých projektů: 10% z celkové alokace Programu
Rozsah dotace na mikroprojekt: 1.000 – 50.000 EUR
Výše podpory: 90% z celkových způsobilých výdajů
Počet podpořených mikroprojektů v Euroregionu Glacensis: 190 projektů v celkové hodnotě 1.293.797 EUR (z toho 87 na české straně v hodnotě 555.636 EUR a 103 na polské straně v hodnotě 738.161 EUR)
OBDOBÍ 2004 - 2006
INTERREG IIIA
Program Fondu mikroprojektů byl kompaktní součástí Iniciativy Společenství INTERREG IIIA. V rámci programu INTERREG IIIA FMP v regionu Glacensis bylo žadatelům umožněno získávat finanční prostředky na projekty neinvestičního charakteru s prokazatelným přeshraničním dopadem. Fond v tomto období podporoval výhradně neinvestiční projekty v oblasti malých přeshraničních aktivit typu „People-to-people“.
Objem alokace na Fondy mikroprojektů: 15% z celkové alokace Programu
Alokace pro FMP v Euroregionu Glacensis: 1.371.489 EUR
Rozsah dotace na mikroprojekt: 2.000 – 20.000 EUR
Výše podpory: 75% z celkových způsobilých výdajů
Počet podpořených mikroprojektů v Euroregionu Glacensis: 190 projektů (z toho 110 na české straně a 80 na polské straně)
OBDOBÍ 2007 – 2013
OPPS ČR-PR 2007-2013
Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007-2013 svým charakterem navazoval na zkušenosti z předchozích programů realizovaných za podpory prostředků EU, kterými byl Program Iniciativy Společenství INTERREG IIIA a předvstupní programy Phare Credo a CBC. Fond mikroprojektů v tomto období podporoval mikroprojekty s prokazatelným přeshraničním dopadem v oblasti malých přeshraničních aktivit typu people-to-people, např. mikroprojekty zaměřené především na oblast rozvoje mezilidských přeshraničních vztahů, společenských, osvětových a kulturních aktivit a s těmito aktivitami související drobné investiční akce nezbytné pro realizaci mikroprojektu. Umožněna byla i podpora čistě investičních mikroprojektů zaměřených na zlepšení infrastruktury daného území, zejména z oblasti turistické vybavenosti s jednoznačným přeshraničním dopadem.
Objem alokace na Fondy mikroprojektů: 20% z celkové alokace Programu
Alokace pro FMP v Euroregionu Glacensis: 10.170.250 EUR
Rozsah dotace na mikroprojekt: 2.000 – 30.000 EUR
Výše podpory: 85% z celkových způsobilých výdajů
Počet podpořených mikroprojektů v Euroregionu Glacensis: 715 projektů (z toho 410 na české straně a 305 na polské straně)
OBDOBÍ 2014 – 2020
INTERREG V-A
Program Interreg V-A Česká republika - Polsko navazuje na předchozí obdobné programy (Phare, Program Iniciativy Společenství INTERREG IIIA Česká republika – Polsko, Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika). Část prostředků Programu je opět vyčleněna k využití a podpoře malých projektů – mikroprojektů, které jsou realizovány prostřednictvím Fondu mikroprojektů. V tomto programovém období bylo a nadále je možné podpořit v rámci FMP v Euroregionu Glacensis takové mikroprojekty, jejichž zaměření naplňuje svými aktivitami rozvoj potenciálu přírodních a kulturních zdrojů ve společném česko-polském území (rozvoj cestovního ruchu) a dále také rozvoj spolupráce institucí a komunit v daném území.
Objem alokace na Fondy mikroprojektů: 20% z celkové alokace Programu
Alokace pro FMP v Euroregionu Glacensis: 10.134.117 EUR
Rozsah dotace na mikroprojekt: 2.000 – 20.000 EUR (spolupráce institucí a komunit); 2.000 – 30.000 EUR (rozvoj potenciálu přírodních a kulturních zdrojů)
Výše podpory: 85% z celkových způsobilých výdajů
Počet podpořených mikroprojektů v Euroregionu Glacensis: doposud 402 projektů (z toho 211 na české straně a 191 na polské straně) – údaje k 30.6.2021, FMP končí až k 30.6.2023
Budoucnost Fondu malých projektů
OBDOBÍ 2021 – 2027
INTERREG VI-A
Program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polsko bude nadále pokračovat i v dalším programovém období v letech 2021-2027, přičemž bude navazovat na stávající program Interreg V-A Česká republika – Polsko.
Název programu v období 2021-2027 bude INTERREG VI-A a opět bude zaměřen na regionální a místní projekty s přeshraničním významem, u kterých bude opět kladen velký důraz na jejich skutečné přeshraniční dopady. K financování budou vybírány pouze takové projekty, které mohou prokázat významný pozitivní dopad na české a polské příhraničí.
V připravovaných nařízeních je zakotvena i realizace Fondu malých projektů, proto i v novém období budou Fondy součástí přeshraničních programů. Administrativa a finanční řízení Fondu mikroprojektů v programovém období 2021-2027 by měly být podstatně jednodušší, jelikož koncepce předpisů navrhuje uplatnění zjednodušených možností vykazování, a to u všech menších projektů s hodnotou do 100.000 EUR u aktivit typu people-to-people. Mezi zjednodušené varianty vykazování nákladů se řadí použití jednotkových nákladů (tzv. unit costs), paušálních částek (tzv. lump sums) a paušálních sazeb (tzv. flat rates), případně kombinace všech těchto třech typů.
Fond mikroprojektů by měl v novém období podporovat nejen měkké aktivity určené pro spolupráci institucí a obyvatel, ale opět také rozvoj cestovního ruchu a podporu životního prostředí v našem společném území.
Věříme, že oblíbený nástroj Fond mikroprojektů bude nadále v budoucím programovém období 2021-2027 umožňovat žadatelům organizaci kulturních akcí, studentských výměn, soutěží pro mládež a obdobných aktivit zaměřených na podporu místních partnerství, přičemž u těchto typů aktivit bude navíc zjednodušena administrativa. Zároveň bude v tomto budoucím období nadále pokračovat velice oblíbená podpora cestovního ruchu v česko-polském příhraničí.
Závěrem
Programy přeshraniční spolupráce a Fondy mikroprojektů, které jsou jejich kompaktní součástí, jsou financovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). EFRR je jedním z hlavních finančních nástrojů evropské politiky soudržnosti. Zásadně přispívá k odstranění disproporcí v úrovni rozvoje evropských regionů a ke změnám nedostatků v oblasti rozvoje regionů, které jsou v nejméně příznivé situaci. Jeho aktivita je především nasměrována na podporu regionů dotknutých trvalými a závažnými přírodními nebo demografickými problémy.
Realizace malých projektů v rámci Fondu mikroprojektů přispěla ke zvýšení spolupráce mezi územními samosprávnými celky, kulturními institucemi, školami a řadou dalších subjektů z našeho regionu. Díky realizaci mikroprojektů bylo možné rozvíjet přímé mezilidské vztahy a přiblížit tak k sobě společnosti, které žijí v příhraničních oblastech.
Euroregion Glacensis je největším euroregionem na česko-polské hranici. V objemu svěřené alokace a v objemu čerpání finančních prostředků z Fondu mikroprojektů patřil a patří k nejúspěšnějším euroregionům na společné česko-polské hranici. Za téměř pětadvacetileté období fungování Fondu mikroprojektů v Euroregionu Glacensis se podařilo podpořit okolo 1500 mikroprojektů. Euroregion Glacensis je řídícím orgánem právem považován za lídra při rozvoji spolupráce obou zemí.
25 let euroregionu Glacensis na roll-upech
Hraniční přechod Náchod - Kudowa Słone
Hraniční přechod Orlické Záhoří - Mostowice
Hraniční přechod Olešnice - Lewin
Silnice k hraničnímu přechodu Olešnice - Lewin
Hraniční přechod Studená Voda - Radków
Silnice Pastviny - Mladkov
Hraniční přechod Mladkov - Kamienczyk
Hraniční přechod Bartošovice - Niemojów
Hraniční přechod Neratov - Jánský most
Uzavřené přechody v době pandemie Covid-19 v roce 2020
Cyklostezka Nový Hrádek - Taszów
