Vrchlabí

2.9.2010

Město Vrchlabí se nachází v severní části královéhradeckého kraje, v okrese Trutnov. Rozkládá se v nadmořské výšce 400–1036 m n. m. Vrchlabí je velmi dobře dostupné automobilovou, autobusovou i vlakovou dopravou (vzdálenost od Prahy je cca. 130 km). Žije tu 13 tisíc stálých obyvatel, kteří pracují převážně ve službách a průmyslu. Sídlo tu má řada firem, což je signál hospodářské stability oblasti. Koncern Auto Škoda ve Vrchlabí plánuje rozšířit montážní haly svých automobilů. Ve městě  je bohatá síť nákupních center. K dispozici jsou čtyři základní a dvě střední školy, nechybí odborná učiliště a základní umělecká škola.
Vrchlabí je prvním větším městem ležícím při toku Labe pramenícího na Labské louce na hřebenech Krkonoš. Město bývá díky své poloze nazýváno hlavní vstupní branou Krkonoš, nejvyšších českých hor. Historie města Vrchlabí je nedílně spjata s dějinami osídlování Krkonoš.

České (původně Werchlab, Wrchlab) i německé jméno (Hohenelbe asi z roku 1518) města souvisí s jeho polohou na horním toku Labe, nejstarší latinský název Albipolis s Labem a jeho latinským pojmenováním Albis (Bílé) právě tak. První písemná zmínka pochází z roku 1359. V roce 1533 kupuje Vrchlabí Kryštof Gendorf z Gendorfu, korutanský důlní odborník a královský rada, a zasluhuje se o povýšení vsi na město, ze kterého se postupem času stává jedno z nejvýznamnějších center hutnictví železa, nejproduktivnější v českých zemí. Od jeho potomků pod nátlakem město roku 1624 vykoupil Albrecht z Valdštejna. Díky vyspělému hutnictví a železářství se Vrchlabí zapsalo do dějin třicetileté války jako významný dodavatel sečných i palných zbraní. Po jeho smrti Vrchlabí získal darem od císaře Ferdinanda II za vojenské zásluhy a finanční výpomoc Rudolf z Morzinu. Do Vrchlabí přichází nový rod, který zde panoval až do roku 1881, kdy se poslední dědička Aloisie z Morzinu provdala za Heřmana Černína z Chudenic a vznikl tak nový rod Černín-Morzin, který držel vrchlabské panství až do 20. století.

Od poslední čtvrtiny 18. století až do třicátých let 20. století dominovala ve městě textilní výroba. Před necelými sto lety se obyvatelstvo města hlásilo převážně k německé národnosti. V roce 1913 žilo v našem městečku 7048 obyvatel v téměř šesti stech číslech popisných. Jen necelá desetina z nich byli Češi, ostatní mluvili německy. V roce 1938 po mnichovské zradě se Vrchlabsko stalo součástí sudetské župy, tedy Velkoněmecké říše. Vrchlabský průmysl prodělal rychlou rekonstrukci a veškerá výroba se zaměřila na produkty válečného charakteru. Vysídlení německy mluvícího obyvatelstva po válce (1945-1946) znamenalo radikální změnu poměrů. Do Vrchlabí přišli noví lidé, staré tradice zanikly, mnoho majetku se rozkradlo a zničilo. Další rána dopadla na město s komunistických pučem v únoru 1948, přirozený vývoj se zastavil, talent, schopnosti a činorodost obyvatel města zůstaly v poměrech totalitního režimu nevyužity. Až s pádem totalitního režimu (1989) nastal rozkvět města, které se přirozeně stalo jednou z nejdůležitějších turistických křižovatek nového českého státu.

V rozsáhlých prostorách někdejšího augustiniánského kláštera je umístěna audiovizuální expozice „Kámen a život“ zdůrazňující jedinečnost přírody Krkonoš a stálá expozice „Člověk a hory“ sledující působení člověka na horskou přírodu. V přilehlém kostele jsou umístěny nově rekonstruované varhany. Soubor tří štítových domů, vzácný pozůstatek původní zástavby, patří mezi nejstarší lidové stavby Krkonoš. Historický zámek obklopený krásným udržovaným parkem je sídlem samosprávy města. Ve Vrchlabí sídlí Správa Krkonošského národního parku vyhlášeného v roce 1963 a také Svazek měst a obcí Krkonoše, který je regionální organizací cestovního ruchu. Pro obyvatele, turisty a hosty regionu jsou v létě pravidelně pořádány Dny řemesel, Turistický pochod  Krakonošova stovka, Vrchlabské hudební léto, Krkonošské pivní slavnosti, výstavy z historie i současnosti regionu i řada dalších tradičních setkání. Dům Střelnice, známý z českého filmu „Hoří, má panenko“ je místním stánkem kultury.

Vedle Jilemnice považované za kolébku českého lyžařství můžeme i Vrchlabí směle označit za jedno z rodišť zimního sportu ve střední Evropě. V Herlíkovicích, situovaných v těsné blízkosti Vrchlabí směrem na Špindlerův Mlýn, leží moderní lyžařský areál. Nedaleko se nachází další skiareály Bubákov a Kněžický vrch. Okolní terén je v zimě upravován do bílých běžeckých stop. K dispozici všem je zastřešený lední stadión, divácky oblíbená jsou hokejová utkání v kryté hale. Za městem se nachází rybník, u kterého v létě kempují, stanují a karavany obývají tuzemští i zahraniční návštěvníci. Odtud vyráží na jarní, letní či podzimní turistické, pěší a cykloturistické výlety. Ve Vrchlabí byla otevřena cyklistická „Bikearena  Krkonoše“ – soubor značených cyklotras v blízkém i dalekém okolí. Na kopec Žalý (1019 m n. m.) nad Vrchlabí vás i kolo vyveze lanovka. Zvlněný podhorský terén je dobrou příležitostí pro výuku a projížďky na koních. V letní sezoně tu křižují cykloturistické autobusy vybavené pro přepravu jízdních kol, v zimě jsou k dispozici lyžařské skibusy. Za městem, směrem na obec Lánov, je situováno regionální sportovní letiště.

Další informace najdete na www.muvrchlabi.cz