Euroregion Glacensis díky své rozloze od Krkonoš až po Jeseníky nabízí kilometry běžeckých tratí. I když se může zdát, že zimní sezóna je téměř u konce, vrcholky hor jsou stále ukryty pod sněhovou pokrývkou a trasy jsou nadále upravovány pro všechny milovníky běžek. Rádi bychom vám představili některé významné cíle a možnosti na české i polské straně.
V Orlických horách na vás čeká více jak 250 kilometrů udržovaných běžeckých tratí, z nichž mnohé vás zavedou na významná místa hor a podhůří. Zážitek umocní fakt, že davy jsou zde výrazně menší než v jiných velkých střediscích.
Klenotem je potom Jiráskova hřebenová trasa o délce 30 kilometrů. Vystoupat na ni můžete po upravených trasách ze všech lyžařských středisek nebo využít dvě hlavní nástupní parkoviště přímo na hřebeni. Nejoblíbenějším je bezesporu Šerlich s historickou Masarykovou chatou, odkud se můžete vydat na sever přes prales Bukačka na Vrchmezí nebo na jih směrem na nejvyšší vrchol Orlických hor Velkou Deštnou. Při cestách vás také jistě upoutá řada vojenských pevností včetně velkých dělostřeleckých tvrzí jako je známá Hanička nedaleko Rokytnice v Orlických horách.
Trasy jsou udržovány rolbou dvakrát týdně – v úterý a v pátek.
V Orlickém Záhoří najdete také nejdelší osvětlený běžkařský okruh v zemi. Jeho délka je 4,5 kilometru a jezdit na něm můžete ve všední dny do devíti hodin a o víkendu do deseti večer. K dispozici je zpevněné parkoviště a vstup je zcela zdarma.
https://www.destne.info/#/bezecketrate
https://www.bilestopy.cz/n/s/cz?lat=50.169355211468954&lng=16.461427588499976&z=10
V každé sezóně je pro milovníky běžek v našich nejvyšších horách připraveno více než 500 kilometrů vyznačených a pravidelně upravovaných běžkařských tras. Naplánovat si můžete výlet na běžkách nebo si zaběhat na závodním okruhu. Nástupním místem vám bude jak podhůří hor, tak i vrcholy některých kopců, kam vás vyveze lanovka. Celými Krkonošemi, od Žacléře po Harrachov, prochází páteřní lyžařská běžecká trasa Krkonošská magistrála dlouhá 71 km. Na ni navazuje 340 km místních lyžařských tras, 89 km závodních běžkařských tras a 100 km místních lyžařských tras v podhůří Krkonoš.
Krkonošská magistrála zve na projížďku po nejkrásnějších partiích hor, nabízí náročná stoupání i příjemné sjezdy. Ať už ji projedete ve dvou dnech, nebo si její zdolání rozdělíte na více částí, určitě je to zážitek, který doporučujeme každému milovníku bílé stopy.
V okolí Kralického Sněžníku je upravováno celkem 60 km Běžeckých tras pro bruslení i klasiku. Nástupní místa běžeckých tras jsou snadno dostupná ze zimních středisek, skiareálu Relax & sport resort Dolní Morava, skiareál Šanov nebo skiareál Mladkov-Petrovičky. Dále z Červenovodského sedla nebo z Kramářovy chaty na Suchém vrchu.
Na samotný vrchol Kralického Sněžníku vede náročná 24,5 kilometrů dlouhá trasa. Od Ski centra Sněžník přes vrcholy Slamník, Podbělka a Sušina se dostanete až ke známému slůněti a zpět se dostanete po hraniční hřebenové cestě.
Seznamte se s podrobným letáčkem STARÉ MĚSTO V ZIMNÍCH MĚSÍCÍCH
http://www.kralickysneznik.net/
Tratě na Paprsku jsou tvořeny několika propojenými a navzájem se prolínajícími okruhy. Všechny procházejí "centrálním bodem", kterým je rozcestí Palaš. To je vzdálené jen cca 500 metrů od parkoviště, horské chaty a horní stanice lanovky na Paprsku. Oblastí prochází Jesenická lyžařská magistrála, která vede od Dolní Moravy a Kladského sedla a na druhou stranu míří k Ramzové. Úsek mezi Palaší a Císařskou boudou bývá často prvním upraveným a jde o nejširší běžeckou trať v okolí Paprsku, i při stopách na klasiku po obou stranách zůstává spousta prostoru na bruslení.
https://www.ejeseniky.com/zima/upravovane-bezecke-trasy/paprsek
I na polské straně Euroregionu Glacensis se nachází řada upravovaných běžeckých tras. Několik tratí najdeme v okolí lyžařského střediska Zieleniec nebo obce Lasówka. Pravidelně upravovaný okruh vedoucí kolem nejvyšších vrcholů Bystřických hor začíná ze Spalone od turistické chaty Jagodna nedaleko hraničního přechodu Orlické Záhoří-Mostowice. V létě je tato oblast využívána fanoušky singletracků a navštívit zde můžete i celoročně přístupnou rozhlednu na vrchu Jagodna.
Tauron Duszniki Arena je jedno z nejznámějších středisek zimních sportů v Polsku, které se nachází cca 3 km od centra města. Skvělé místo na běhání, pro začátečníky i pokročilé. Areál a běžkařské tratě se nacházejí v mělkém údolí mezi vrcholy Góra Gajowa a Jeleń. Jamrozowa Polana se rozprostírá na jihozápad od svahu Gajowa, v nadmořské výšce 610-675 m, mezi krásnými malebnými smrkovými lesy. V zimní sezóně jsou trasy po setmění osvětleny. V budoucnu jsou v tomto areálu plánovány velké investice za 500 mil. ZLT (v přepočtu cca 2,7 mld. Kč) a zahrnutí areálu do vznikajícího Národní centra sportu Polské republiky.
Ač se v Kladském pomezí nacházejí spíše menší vrcholy, i zde existuje velká síť upravovaných tratí, čítajících přes 300 kilometrů. Jedná se o tratě vzájemně propojené umožňující půldenní i celodenní výlety nebo o ucelené lyžařské okruhy s jedním výchozím i cílovým místem.
Lyžařský ráj zahrnuje především oblast Jestřebích hor, okolí Dobrošova u Náchoda, okolí Machova, Teplic nad Metují a Police nad Metují a oblast Broumovských stěn a hraničních Javořích hor. Další kilometry stop upravuje rolba v polském národním parku Góry Stolowe, v okolí osady Karlów.
Právě téma běžeckého lyžování bylo náplní dvoudenního setkání organizovaného ze strany Euroregionu Glacensis v oblasti Orlických hor, nad nímž přebral záštitu předseda Euroregionu Glacensis p. Miroslav Wágner. V rámci programu byl účastníkům představen jedinečný lyžařský okruh v Orlickém Záhoří, který vznikl v rámci podpory přeshraniční spolupráce Interreg V-A CZ-PL. Účastníci si i prakticky vyzkoušeli některé úseky a tratě. Absolvovali přechod po hřebenové trase z Masarykovy chaty na Vrchmezí až do polského Zieleńce, který je hlavním polským centrem zimních sportů. Druhý den následoval seminář uspořádaný v tiskovém centru Tauron Duszniki Arena ve městě Duszniki-Zdrój, kde zároveň probíhaly závody Národní olympiády mládeže v biathlonu. Hlavním tématem semináře bylo představení vznikajícího Národního centra sportu Polské republiky a plánovaných nových investic v nejbližších letech ve výši neuvěřitelných 500 mil. ZLT, což je v přepočtu na české koruny okolo 2,7 miliardy Kč.
Účastníci z řad zástupců obcí, infocenter, skiareálů a médií se seznámili s možnostmi využití běžeckých tras a sportovních okruhů na české i polské straně (prezentovány byly regiony Krkonoše, Orlické hory, Pardubický kraj a jeho hlavní lyžařská centra Dolní Morava a Buková hora a polské Bystřické hory). Dále proběhla diskuse nad způsobem údržby, financováním nebo propagací a způsobem, jak vyhledat informace o stavu stop.
Mohlo by se zdát, že vzhledem ke své poloze není Euroregion Glacensis právě ideálním místem pro vodáckou turistiku. Zdání ale klame, a i na našem území se nachází řada toků, které v jarních a letních měsících přímo vybízejí k jejich splouvání. Rádi bychom Vám představili ty nejzajímavější z nich na české i polské straně.
V roce 1996 byl vyhlášen Přírodní park Orlice. Oblast zahrnující Divokou i Tichou Orlici, včetně jejich již spojeného toku od Albrechtic nad Orlicí, disponuje rozlohou přes 11 000 ha a délkou toků přibližně 200 km. Jedná se o vodácky méně známé řeky, jejich obliba ale každým rokem roste.
Řeka pramenící v Polském Zieleńci je sjízdná od hranic nad Orlickým Záhořím. Horní úsek tekoucí kolem Zemské brány přes Litický oblouk až do Potštejna je určen především pro zkušenější vodáky. První zkouškou zdatnosti je průjezd skalnatou soutěskou na samotném začátku Zemské brány. Od Pašerácké lávky vás však čekají už jen lehké peřeje s poetickými výhledy do krajiny. Litický oblouk je nejvyhledávanější především při jarním vypouštění pastvinské přehrady, který umožňuje absolvování jinak jen zřídkakdy sjízdnou trasu vedoucí přes řadu jezů. Dolní tok Divoké Orlice nabízí pohodovou jízdu zajímavou krajinou a turisticky atraktivními lokalitami.
Tichá Orlice pramenící na nejvyšší hoře Hanušovické vrchoviny vtéká do oblasti Orlických hor nedaleko obce Lichkov. Horní tok od Mladkova do Jablonného nad Orlicí bývá sjízdný spíše v jarních měsících nebo po deštích a je určen především pro znalé vodáky. Z Letohradu pak už lze podnikat výlety po většinu roku. Dolní tok řeky je již vhodnější i pro začátečníky. Od Chocně až po soutok je řeka lemována půvabnou krajinou, rybníky, pastvinami i loukami. Přerušována je jen malým počtem jezů.
Jednodenní plavba kolem písčitých pláží z Týniště nad Orlicí do Krňovic je vhodná pro milovníky přírody z řad začínající vodáků. Jen co budete mít za zády poslední stavby města, otevře se před vámi unikátní úsek neregulované řeky Orlice s množstvím meandrů, které se ostře zařezávají do okolních luk. Vysoké hlinité a písčité břehy vytvářejí jedinečná zákoutí tzv. sutých břehů a jsou také hnízdištěm množství ptáků. Po přibližně 6 km začne levý břeh lemovat hustý borový les, v jehož stínu se krčí chaty nejroztodivnějších tvarů, tvořící osadu Suté břehy. Poté následuje jediný jez tohoto úseku, za vyššího stavu vody sjízdný. Postupně přibývá písečných pláží a meandrů lákajících k odpočinku v liduprázdné krajině. Ze Štěnkova vám do cíle etapy v Krňovicích zbývají poslední 3 km plavby, které zpestřuje nespočet písečných pláží v zákrutách řeky. Krňovice se přihlásí silničním mostem na silnici č. 298, za kterým je vhodné na levé straně přistát a plavbu ukončit.
Pramen řeky Metuje byste našli v Adršpašsko-teplických skalách. Protéká Novým Městem nad Metují, polickou vrchovinou, od Hronova Náchodskou vrchovinou a dále Českou tabulí a severním výběžkem Pardubické kotliny.
Od Teplic nad Metují Metuje svižně teče otevřenou krajinou a jen krátké peřejky zpestřují plavbu. Police nad Metují se do řeky vlévá potok Ledhuje – stačí jen mírně lepší vodní stav a můžete vyplout třeba z Hronova nebo Náchoda. V těchto místech řeka není náročná. Úsek z Teplic nad Metují do údolí Peklo měří cca 50 km, z Pekla do Nového města asi 4 km.
Pod Novým Městem nad Metují, které vás po výjezdu z údolí přivítá neomšelým pohledem na zámek vysoko nad řekou, je řeka sjízdná téměř po celý rok. Řeka Metuje zde byla upravena – původní koryto bylo kdysi narovnáno, čehož si všimnete před ústím v Jaroměři, kde řeka teče opravdu v téměř jedné přímce několik kilometrů. Nové koryto není v létě díky malému množství vody sjízdné, ale za to je možné jet původním starým korytem. To se 3x odděluje a opět vrací po několika kilometrech zpět.
Zajímavý celoročně sjízdný úsek od pohádkové přehrady Les Království do Jaroměře. Řeka protéka blízko nově revitalizované kulturní památky Kuks. Průjezd Dvorem Králové se nedoporučuje. Jsou zde vysoké kolmé zdi se 2 nebezpečnými stupni, které nelze přenést. Proto je vhodnější volit začátek až na konci Dvora u ČOV.
Řeka Úpa pramení v Krkonoších cca 2 km od Sněžky a její splouvání je tedy vzhledem k umístění v Krkonošském národním parku zakázáno až do Mladých Buků. Obvykle se začíná od Bohuslavic, Suchovršic nebo Havlovic (WW I – II). Dále vás čeká plavba v Ratibořickém údolí, které je vhodné pro mírně pokročilé vodáky. Splavnost zde bývá do začátku května. Od České Skalice je voda splavná skoro celoročně a plavba je zde velmi příjemná a odpočinková.
Kladská kotlina je obklopena národním parkem Stolové hory, masivem Sovích, Rychlebských a Bystřických hor, a také masivem Králického Sněžníku, kde pramení řeka Nysa Kłodzka. Řeka protéká městy Bystrzyca Kłodzka, Kłodzko, Bardo a Kamieniec Ząbkowicki. Přímo do městečka Bardo Vás zveme na rodinný rafting podél pěti říčních meandrů v Bardské soutěsce. Tato vynikající a nevšední atrakce je vhodná nejen pro rodiny s dětmi, ale na své si přijdou i milovníci aktivní turistiky. Doporučujeme Vám vyšetřit čas 3,5 hodiny. Dle stupnice WW (White Water, tzv. alpské hodnocení řek) je splavnost úseku zařazena do třídy WW0-WWI, tedy lehký, mírně proudící tok s občasnými peřejemi.
Euroregion Glacensis uspořádal v rámci projektu „Putování po Euroregionu Glacensis“ třídenní setkání, jehož hlavním cílem byla propagace vodní turistiky a praktické vyzkoušení možností v této oblasti. První den se zástupci obcí, novinářů, agentur a společností působících v cestovním ruchu zúčastnili sjezdu řeky Nisa Kłodzka v Bardu. Ve večerních hodinách pak burmistrz města Bardo p. Krzysztof Żegański, který zároveň převzal záštitu nad celou akcí, představil účastníkům plány v oblasti turismu v okolí, kde budou ke stávající infrastruktuře vybudovány nové prostory pro možnosti ubytování a další cyklistické okruhy, pro rodiny s dětmi a méně zdatné sportovce jako doplněk k již existující síti singletracků.
Druhý den následoval přesun do Čech na řeku Orlici, kde na účastníky čekala oblíbená vodácká trasa z Týniště nad Orlicí až do Krňovic. Večer představila ředitelka Destinační společnosti Orlické hory a Podorlicko turistický produkt úzce související s řekou – Zámky na Orlici, který se pyšní oceněním European Destinations od Excellence. Na trase cca 9 km se nachází hned 4 zámky a 2 hrady, z nichž velkou část vlastní přímo staré šlechtické rody. Ty byly také programem třetího dne, kdy celá skupina navštívila exteriéry zámků Potštejn, Doudleby nad Orlicí, Kostelec nad Orlicí a Častolovice.